Čím budeme jezdit za 20 let? Jaký pohon bude mít většina aut?
A kolik bude může stát povinné ručení na Plug-in auta?
Elektrická auta se stávají realitou a fenomén dnešní doby. Elektromobily už dnes brázdí silnice nejen u nás, ale i v řadě zemí a jejich počet postupně roste. Nesmrdí, nehlučí a jejich provoz je výrazně levnější. Když přijde řeč na to, čím v budoucnu nahradíme klasické paliva ve svých automobilech, padne volba buď vodík, nebo elektřinua. Je dobré říct, že to tak úplně není „vodík versus elektřina“. Každý vodíkový automobil je vlastně také elektromobil. Energie
pro pohon elektromotoru však neproudí z baterie, nýbrž z palivového článku, kde se vodík uchovávaný v nádržích mísí se vzduchem, čímž vzniká elektřina.
Změny v autodopravě se dotknou postupně celého průmyslu. Nejen automobilů samotných a jejich řidičů, ale také celé prodejní sítě, servisů, dodavatelských firem, médií, které se tomuto oboru věnují., Ddotknou se celých měst a obcí a jejich infrastruktury. V současnosti se hovoří především o konceptu „chytrých měst“, který by k tomuto cíli měl přispět. Dnešní velkoměsta jsou přeplněná. Větší množství lidí žijících v omezeném prostoru znamená také více dopravy, rostoucí znečištění, více hluku i více času promarněného uvíznutím v dopravě. To vše jsou otázky, na které se v současné době hledají odpovědi. Propojování automobilů, jednostopých vozidel, dalších účastníků silničního provozu a infrastruktury může pomoci snížit nehodovost, snížit emise z dopravy a začít částečně řešit i její hustotu. Chytré elektrické distribuční sítě pak dokážou inteligentně spojit chování všech uživatelů této sítě. A elektromobilita je považována za nedílnou součást těchto chytrých sítí, protože elektromobily a jejich baterie je možné využít nejen pro akumulaci elektrické energie, ale i její zpětné dodávky do sítě.
Elektromobilita se stala v poslední době celosvětově společenským tématem, zejména co do ekologie a hospodárnosti v provozu. Především se to týká emisí škodlivin. Zde je potřeba říci, že elektromobil má sice například nulové emise CO2, ale pouze místně. Elektrická energie se někde musí vyrobit a dodat do sítě až k zásuvce, ze které se vozidlo dobije.
Ve vozidle je také umístěna baterie, při jejíž výrobě je používáno nezanedbatelné množství surovin, které se v současnosti v řadě případů netěží zcela šetrným způsobem. A po skončení životnosti bude potřeba baterie také ekologicky likvidovat.
Přesto elektromobily od svého vzniku urazily opravdu obrovský kus cesty a v současnosti se rok od roku více a více přibližují, pokud se týká jejich využitelnosti v běžném životě, svým kolegům poháněným motorem na benzíin, naftu či plyn.
Ačkoliv je současná vysoká pořizovací cena je přičítána především menšímu množství prodávaných vozidel, díky čemuž je dražší i výroba baterií, které tvoří zhruba polovinu nákladů na elektromobil, tento stav se dynamicky mění k lepšímu. Právě cena baterií se například od roku 2010 snížila o zhruba tři čtvrtiny.
Zlepšuje se i dojezd elektromobilů na jedno nabití. Ten se u většiny vozidel pohybuje řádověřadově v menším počtu stovek kilometrů, dnes už se blížící hranici 1000 km. Negativní vliv na dojezd však má například zapnutá klimatizace. Pokud si totiž v horkém létě zapnete, dojezd se výrazně sníží. Ovšem i na tento problém už výrobci mají recept a ve vozidlech se čím dál častěji objevují například tepelná čerpadla, která mají nižší energetickou náročnost.
Současně díky novým konstrukcím baterií a také konstrukčním řešením vozidel, které využívají platformy určené přímo pro elektromobily, ze zlepšuje i komfort a velikost prostoru v autě pro pasažéry i zavazadla.
Ačkoliv povinné ručení je rok od roku dražší, majitelé elektromobilů mohou být v klidu.
I jich se zdražování sice týká, ale jejich konečná cena povinného ručení je oproti autům se spalovacími motory stále velmi nízká. Důvodů proto je hned několik. Elektromobilů je na českém trhu stále málo a tak pro ně pojišťovny ještě nemají speciální kategorii. V praxi pojišťovny elektroauta zařazují do kategorie aut s nejnižšími objemy, což má za následek.
onu velmi nízkou cenu povinného ručení. Pokud už pojišťovna má speciální kategorii pro elektromobily, orientuje se podle výkonu elektromobilu. Cena je však zpravidla ještě výhodnější než u nejnižší kubatury vozidel s klasickým pohonem.
„Zatímco například pro majitele elektromobilu Škody ENYAQ iV o výkonu 132 kW vychází cena povinného ručení u jedné z pojišťoven na 1 600 Kč, majitel stejně výkonné Škody Kodiaq se spalovacím motorem o zdvihovém objemu 1998 ccm si musí připravit 4 400 Kč. Majitele elektromobilu tedy vyjde v tomto případě povinné ručení přibližně o dvě třetiny levněji,“ vypočítává analytik portálu JARO Pojištění Martin Rezek. V úhrnu celkovou konečnou částku povinného ručení u elektromobilů pak dotváří také věk, bydliště a bonusy či malusy pojistníka. A platí, že tak jako u běžných spalovacích vozů zaplatí za povinné ručení nejvíce mladí řidiči s bydlištěm v Praze, kteří již zavinili více než 1 dopravní nehodu.
Zatímco u povinného ručení majitelé elektromobilů výrazně ušetří, v případě havarijního pojištění je tomu naopak. Do výpočtu ceny havarijního pojištění totiž vstupuje tržní hodnota vozidla, a ta je v případě elektromobilů ještě stále výrazně vyšší než u vozidel se spalovacími motory.
A ještě jaká je předpověď z hlediska vývoje elektromobility co objemu provozu?
Aktuálně počet elektrických aut v ČR atakuje hranici pouhého jednoho procenta celkového podílu všech vozů. Do roku 2040 má být v ČR 25% vozů na elektřinu.
Dnes jezdí po českých silnicích a dálnicích zhruba 6 miliónů vozidel. Prognóza hovoří o tom, že se počet vozidel stoupne až k 11 miliónům. V celkových číslech se předpokládá, že v roce 2040 tak bude na elektřinu poháněno více jak 2 milióny vozidel v České republice.
